Král vzduchu
František MALKOVSKÝ

Avia BH-21 - autor: J. Velc (pravděpodobně)

Články o Františku Malkovském:

Letec.

letec_kovarik

(8. červen 1930.)

Letadlo stálo již připraveno před hangárem,
vrtule toužila zbičovati ostrými šlehy vzduch,
jenž chvěl se vůní jarního vánku.
Kovové tělo milence vzduchu,
symbolu síly a smělosti,
sršelo roji jisker,
jež na ně bronzové slunce házelo plnou náručí,
v ilusi putujíc nekonečnem.
Nasedl pilot a motor rozezpíval se nedočkavě,
chtěje již vznésti se do hvězdného oceánu
a proháněti se modravými propastěmi výšin.
Kovové výkřiky síly rozstřikovaly se prostorem
a hlásaly vítězství člověka nad ním
zrádným
a nekonečným.
Dotek páky a stroj poslední dal polibek
svými koly zemi.
Zlobnými výbuchy oddechuje těžce letící
a mohutná jeho křídla nesou člověka
v své měkké, vratké náruči
prostorem.
Drobné kapky benzinu šílenou silou
se rozepínají a nutí vrtuli
k horečné práci —
rotaci.
Země propadá se zvolna v mlhu hloubky
a roje mraků vrhají se pod letadlo.
A člověk objímá zraky směšně malou
a nepatrnou zemi — domov.
Zmámení šíleného tempa práce
zrodilo hrdou myšlenku,
jež neústupně létá kol hlavy.
Pilot procitá z lethargie
a úsměv pýchy přelétá jeho rty.
V rytmických tónech dunících atmosférou
hlásá celému kosmu své velké vítězství,
vítězství nad prostorem!
Hmotou!!
Přírodou!!!
V tom rozlétl se výkřik děsu
a motor sténaje vymrštil obloukem prasklou
vrtuli a bleskem mrtev padal v propast.
Mocný plamen uchvátil jej do svých spárů
a mrštil jím hluboko v zorané pole.
Bezhlučnými kroky prodírala se duše pilotova troskami
a odcházela v Neznámo.
Příroda zvítězila.
Smrt jásá . . .

Eduard Kovařík

Letec, časopis MLL, 1930

Sken: Marcela Šaffková

Zpět